Upravit stránku

Dlouho jsme přemýšleli nad tím, koho pro vás vybrat a požádat o další rozhovor. Po tak silné dvojce, jako byla Alena Stevens a Lukáš Kočař jsme si dovolili oslovit našeho dalšího nadějného triatlonistu Pavla Wohla z týmu CSG TRI TEAM, který má hezky našlápnuto k velkým vítězstvím. Letos v březnu si odjel svůj první velký závod v profi kategorii na IM v Dubaji a rádi bychom vám přiblížili, jaká práce za tím stála. Je nám sympatické, jaký má Pavel celkový pohled na život, v němž hraje právě triatlon velkou roli.

 

 

Držíme moc Pavlovi palce!

Ahoj Pavle, jak se ti daří? Pociťuješ ve své tréninkové přípravě na nadcházející sezónu nějaké změny oproti loňskému roku? Jak covidová situace ovlivnila tvé trénování?

Všeobecně musím říci, že se mi teď daří velmi dobře. Mohu dělat to, co mě baví, což je hlavně triatlonový způsob života. Asi největší změnou pro mě byl přestup do profesionálů a navázání spolupráce s týmem CSG TRI TEAM. Ohledně covidové situace, z loňského roku jsem už byl zvyklý na relativně tvrdé podmínky, ať už se jednalo o samostatné domácí tréninky nebo izolaci od přátel, ale víceméně se jedná o standardní situaci. Vzhledem k individuálním tréninkům je občas těžké skloubit svůj čas s ostatními.

Jaký vliv mají tvá soustředění mimo ČR na tvoji výkonnost? Chystáš se ještě na nějaký tréninkový kemp?

Musím se přiznat, že tréninková soustředění mimo ČR mají na moji výkonnost extrémní vliv. Jako příklad mohu uvést loňské sedmidenní vysokohorské soustředění v Livignu, které mě posunulo na takovou výkonnost, že jsem pak byl schopný závodit a podávat skvělé výsledky nejen v cyklistice, ale překvapivě i v běhu. To se ukázalo např. na Triatlonu Pardubice, kde jsem byl svým běžeckým tempem mile překvapen.

Koukali jsme, že jsi byl nyní trénovat na Mallorce, je to tvá oblíbená destinace? Pokud ano, proč? Pokud ne, kam nejraději jezdíš?

Asi bych začal tou nejoblíbenější. 😊 Z mého pohledu se přesně nedá říci, o kterou se jedná. Hodně si je vybírám podle způsobu chování lidí. ČR mám moc rád, ale přijde mi, že aktuální situace má i velký vliv na chování, např. řidičů na silnicích. Řada z nich se vůči cyklistům chová agresivně a je pak těžké, cítit se na kole bezpečně a věnovat se plně tréninku. To byl právě jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl odletět trénovat na Mallorcu. Dalším důvodem jsou samozřejmě lepší podmínky pro triatlon - počasí, silnice, ovzduší…. Jsem toho názoru, že teplejší počasí a slunce má velký vliv jak na psychiku, tak na organismus celkově. Člověk má lepší náladu, což se projevuje i na jeho výsledcích v tréninku.

Trénuješ se sám? Pokud ano, jak to zvládáš? Máš k tomu konkrétní vzdělání či v trénincích stavíš na zkušenostech? Trénuješ i někoho dalšího? Jak dlouho už se trénuješ? Máš nějakého tréninkového partnera? Pokud tě někdo trénuje, tak jak probíhá vaše spolupráce?

Ano, opravdu jsem se do teď trénoval sám. Aktuálně studuji vysokou školu Palestra, kde nabírám hodně zkušeností. Ale co se týče tréninků a výživy sportovního charakteru, hodně jsem čerpal i z odborné literatury. Snažím se sledovat i aktuální světové trendy a poslední dobou se hodně zaměřuji na samotnou psychologii sportovce. Jak zjišťuji i u sebe, nezbytnou součástí tréninku je i správné mentální nastavení. V minulosti jsem měl několik dobrých trenérů, nicméně největší vzrůst výkonnosti jsem na sobě zaznamenal vždy, když jsem se trénoval sám.  Jsem toho názoru, že je pro optimální růst výkonnosti vhodné mít i zpětnou vazbu a formu usměrňování v celém procesu. Rozhodl jsem se tedy oslovit Kubu Langhammera a jsem moc rád, že jsme se dohodli na budoucí spolupráci. Osobně ho považuji za velkého triatlonového profíka a věřím, že se díky jeho zkušenostem a dosaženým výsledkům dokáži v triatlonu výkonnostně posunout ještě mnohem dál. Kuba mi bude asistovat nejen jako trenér a pomáhat mi s přípravou, ale i jako mentor. Hodně si rozumíme i jako kamarádi a díky jeho podpoře a lidskému přístupu budu mít i více motivace do přípravy. Je to pro mě důležité, když vím, že za mnou někdo stojí, ať už je to tým, či trenér.

Aktuálně trénuji řadu svěřenců od běžců až po individuální triatlonisty, kterým se věnuji asi nejvíce. Triatlon mě moc baví a jsem rád, když mohu předat své dosavadní zkušenosti zase dalším sportovcům a hobíkům. 😊

Kdy jsi se začal věnovat triatlonu? Předcházely triatlonu jiné sporty? Proč sis vybral právě triatlon?

Jsem moc rád, že mě rodiče vedli ke všemu a chtěli, aby moje vědomosti byly komplexní, a to nejen ve vzdělání, ale i ve sportu. Díky tomu jsem v dětství vystřídal celou řadu sportů – hokej, kolo, judo, atletiku aj. Nakonec jsem zůstal u tenisu, který jsem mnoho let hrál i závodně. Nějak jsem však stále v sobě cítil daleko více energie a tenis mi nepřišel pro její využití tím nejvhodnějším sportem. Proto jsem přešel na ploutvové plavání, kde jsem bodoval poměrně vysoko. Do toho jsem začal závodně běhat, jezdit více na kole a klasicky plavat. K samotnému triatlonu jsem se dostal až v roce 2016, kdy mi můj tehdejší plavecký trenér poradil, že bych se mu měl začít naplno věnovat.

Zajímalo by mě z pozice hobíka, jak vypadá takový přechod z hobby závodů na profi úroveň v zahraničí? Musel si pro přechod mít nějaké výsledky např. časy? Byly cestou nějaké překážky, které jsi musel překonat?

Myslím si, že u přechodu z hobíka na profi úroveň by určitě měly předcházet nějaké výsledky, ať už se jedná o časy nebo samotnou výkonnost. Výsledky, které hovoří o tom, že profi úroveň má u mě do budoucna určitou perspektivu. Osobně beru profi úroveň jednak jako prestiž, a jednak i jako odpovědnost. Pokud se člověk chce sportu profesionálně věnovat, měl by to brát spíše jako zaměstnání, než jako koníček. O tom podle mě profesionální sport je. Už od začátku jsem se snažil nastavit svoji hlavu tak, abych ke sportu přistupoval profesionálně. Mé cíle byly dostat se co nejdál a překonat sám sebe. Překážek jsem cestou potkal několik. Často jsem slýchával, že na to nemám, že dělám velké chyby, nebo že jsem začal až příliš pozdě. Nicméně i přes všechna zranění, doporučení a negativní odezvy jsem se rozhodl trénovat dál a jak se ukázalo, byla to správná volba.

Víme, že jsi skvělý cyklista, považuješ cyklistiku za svoji nejsilnější disciplínu? Věnuješ se cyklistice dlouho? Nepřemýšlel si o tom se věnovat pouze této disciplíně?

V tuto chvíli ano, ale snažím se samozřejmě pracovat i na běhu a posunout se. Díky cyklistice jsem loni na ½ Ironmanu v Račicích zajel celkový čas 4:01. Tento výsledek mě hodně nakopl do dalších závodů jako byl např. Hamrman, kde jsem celkově zvítězil. Na základě těchto výsledků jsem se rozhodl přejít do profi kategorie, do níž mi hlavně pomohl CSG TRI TEAM.

Cyklistice jako samotné disciplíně jsem se nikdy nevěnoval. Myslím si, že svým výkonům v ní vděčím právě ploutvovému plavání, u kterého se zapojuje nejen tělo, ale hlavně i nohy. Vytváří se tak skvělé pohybové předpoklady, díky nimž v triatlonu hodně těžím. Přiznám se, že jsem i o samostatné disciplíně přemýšlel, ale za mě je kombinace tří disciplín (plavání, kolo, běh) naprosto dokonalá.

Konkurence v ČR je obrovská, když bys měl porovnat závod jako hobík a profi triatlonový závodník, v čem si musel přidat, aby si se vyrovnal svým triatlonovým kolegům?

Přidávat musím neustále ve všem. Myslím si, že nejvíce během závodu musím myslet hlavou, abych závod do konce udržel běžet naplno. Důležitou roli hrají i detaily jako je DEPO nebo výživa. Výživa je podle mě v závodu hodně klíčová a aktuálně je to jedna z věcí, na kterou se hodně zaměřuji. Ve chvíli, kdy závodník udrží větší hladinu glukózy v krvi, tak se výsledky neprojeví hned v prvních dvou hodinách, ale třeba až na konci závodu, kdy je sportovec schopný si udržet stále stejné tempo. Zaměřuji se na doplňování živin např. i během závodu. Např. pokud člověk drží super sacharidovou kompenzaci před závodem, glykogen se dokáže navýšit až na dvojnásobek, z čeho profíci hodně těží. Ti se pohybují na hraně anaerobního prahu a zdroj energie čerpají právě hlavně z glykogenu.

Máš nějaké sponzory?

O mé sponzory se stará CSG TRI TEAM, v zastoupení Marty Vaněčkové.

Tvůj první závod v mužské profi kategorii v zahraničí byl na IM Dubai. Jaký to byl závod? Jaké jsi tam nabral zkušenosti? Jak se k tobě chovali soupeři? Jaká tam byla atmosféra? Jak jsi dopadl? Lišily se nějak tvoje představy závodu a atmosféry od reality?

V zimě byla v ČR velmi špatná situace s vyhlídkou, že se řada závodů  neuskuteční. Když jsem dostal nabídku na tomto závodě startovat, na nic jsem nečekal, objednal letenky, ubytování a zase jsem měl o důvod víc trénovat. Závod Ironman 70.3 v Dubaji byl pro mě velkým potěšením a odreagováním. Atmosféra byla neuvěřitelná. Mezi ostatními soupeř- profesionály nepanovala zřetelná rivalita, ba naopak, všichni se navzájem podporovali a byli moc přátelští. Se svým výkonem jsem v rámci možností spokojený. Cyklistiku jsem zajel za 2:01, což byl čas, se kterým jsem ani nepočítal. I přes nepříjemné teplotní podmínky při běhu, kdy jsem hodně bojoval se svým vlastním tělem, jsem dokázal udržet solidní tempo a dokončit závod v čase pod čtyři hodiny, se kterým jsem spokojený. Celkově jsem si závod moc užil. Jen pro příště bych chtěl dorazit určitě dříve a mít tak dostatek času na aklimatizaci.

 

Jaké závody tě letos čekají? Chystáš se někam mimo ČR?

Jak už vím, tak letos se řada závodů nepojede kvůli aktuální situaci. Na co se ale velmi těším je kvalitní triatlonový závod Triatlon Most, na který se chystám 15. srpna. Dále jsou v plánu ½ závody na distancích polovičního Ironmana po Evropě.

Máš nějaký vzor? Ať už v triatlonu či v životě?

Vyloženě svůj vzor nemám. Rád se inspiruji osobnostmi, nebo osobami, které mi jsou nějakým způsobem sympatičtí. Spíše mi jsou vzory vlastnosti lidí a nebo způsoby jejich chování, komunikace atd.

Jak vzpomínáš na svůj úplně první triatlonový závod? Byl pro tebe spíše zklamáním, nebo jsi byl naopak ze svého výkonu mile překvapen

Mým úplně prvním triatlonovým závodem byl Triatlon Mělník. Byla to pro mě obrovská zkušenost. Na start jsem se postavil jako naprostý amatér. Vůbec jsem netušil, že se zagumičkovávají tretry na kolo a další detaily. Během závodu jsem zjistil, jak moc se lišily mé představy od reality. Nicméně s celkovým výsledkem jsem byl spokojen a v hlavě jsem si nějak uvědomil, že tohle mě baví a je to ten správný směr, kterým se chci vydat.

Jak jsme zjistily, ½ Ironman ti úplně není cizí, loni jsi celkově zvítězil na Hamrmanu 70.3 a z Iron mana 70.3 Labe Arény sis odnesl bronz, přemýšlel jsi o tom, že by ses postavil i na start samotného CZECHMAN Triatlonu a porovnal své síly s profesionálními triatlonisty?

Musím se přiznat, že letos jsem na CZECHMAN Triatlon za CSG Tri Team přihlášený. Bohužel kvůli posunutí termínu nedokážu říci, zda-li závod pojedu, nebo ne. Loni jsem se na poslední chvíli rozhodl na start nepostavit a jsem za to rád. Bylo by to pro mě hodně velké utrpení, hlavně na kole. Osobně nemám rád chladné počasí během jakéhokoliv závodu. Zjistil jsem, že můj výkon při něm neuvěřitelně klesá a já pak nejsem schopný vůbec závodit. Proto vyjadřujrespekt všem závodníkům, co to nevzdali a arktického CZECHMANA dokončili, nebo se o to alespoň pokusili.

Co by si doporučil začínajícím triatlonistům v tréninku?

Ať už se jedná o mladé triatlonisty, kteří mají ambice výkonnostního charakteru, nebo hobíky, co si jím chtějí vyčistit hlavu, určitě bych jim doporučil, aby se pokusili si triatlon co nejvíc užít. V tréninku bych konkrétně doporučil začít spolupráci s trenérem, který jim bude sedět nejen výkonnostně, ale i lidsky a bude je do určité míry usměrňovat. Myslím si, že každý triatlonista by měl mít svého trenéra a zároveň i mentora. Spoustu začínajících triatlonistů vidí jen vizi ,,IRONMAN, IRONMAN". Naprosto rozumím tomu, že videa z Havaje jsou obrovským lákadlem, ale ze svých zkušeností mohu potvrdit, že se opravdu vyplatí počkat. Jsem toho názoru, že by se mělo začínat kratšími distancemi. Postupně se zlepšovat a počkat, až se na to tělo samo adaptuje a teprve poté se dopracovat až k dlouhému triatlonu.

Máš v triatlonu nějaký cíl, kam by ses chtěl dostat? Láká tě např. ironmanská vzdálenost? Konkrétně Havaj?

Havaj si myslím, že je snem úplně každého triatlonisty, ať už kvůli prostředí, atmosféře nebo podmínkám. Rozhodně Havaji patří mezi moje dlouhodobé cíle. Určitě bych se chtěl vypracovat až na distanci celého Ironmana. Ale dal jsem si svůj cíl, že pokud bych nestartoval v profesionálech, tak bych nestartoval vůbec. Chtěl bych se poměřit s těmi opravdu nejlepšími i za cenu toho, že bych neměl možnost se umístit ve své věkové kategorii. Osobně bych to bral jako svoji prestiž a velkou výzvu.

Jedno slovo, které tě vystihuje? Máš nějaké své osobní motto, kterým se řídíš? :-)

Vyloženě osobní motto, kterým se řídím, nemám. Ve svém životě se spíš snažím hledat věci, které mi dávají smysl a posouvají mě dál. Osobně se řídím tím, abych byl na sebe pyšný, byl spokojený s takovým životem, jakým žiji.

Víme, že triatlon někdy hodně bolí, stalo se ti během tréninku/závodu, že jsi měl pocit, že se závoděním chceš seknout?

Těch momentů jsem už zažil několik. Vždycky ale v mém přesvědčení zvítězil pocit, že se potřebuji v životě pořád překonávat, chci se překonávat a vždycky mi triatlon se překonávat umožnil. Postupem času jsem zjistil, že velká míra výkonnosti závisí hlavně na mentálním nastavení, s jakým pocitem do závodu jdu. Když člověk málo očekává, o to víc je pak pozitivně na konci překvapen. Se závoděním jsem nikdy seknout nechtěl a ani to v nejbližších letech neplánuji. Bral bych to jako svojí osobní prohru. Nerad se vzdávám, vždycky se spíš snažím dotáhnout věci do konce.

Jsi součástí CSG TRI TEAMU, jak jste se k spolupráci dostali? Jsi součástí již dlouho? Je to tvůj první triatlonový team? Jak taková spolupráce vypadá? Nosíš pouze jejich dres? :-D Musíš mít i nějaké výsledky?

S CSG TRI TEAM jsem vyjednával již delší dobu přes Vladimíra Marčíka, který je v současné době velmi dobrým běžcem a také je součástí našeho týmu. Ve druhé polovině roku 2020 jsme se domluvili na spolupráci. CSG TRI TEAM dokáže zajistit profesionální zázemí pro přípravu na sezónu, a to jak tady u nás, tak v zahraničí. Jak jsem již hovořil, letos jsem byl se svými týmovými kolegy a se šéfem Davidem Dobiášem trénovat na Mallorce. V rámci CSG TRI TEAMU mámě na různých pozicích řadu expertů. Ale spíše si klademe cíle, kterých chceme dosáhnout jako celý tým, než z pozice jednotlivce. A určitě nesmím zapomenout na spolupráci s mým novým trenérem Kubou Langhammera, na kterou se také velmi těším. 😊

Studuješ? Pracuješ? Pokud ano, jak to s triatlonem zvládáš? Myslíš, že se dá triatlonu věnovat na 100 % a přitom žít pracovním životem nebo u toho studovat?

Za CSG Tri Team nejen jezdím, ale jsem i součástí pracovního týmu. K tomu studuji Vysokou školu tělesné výchovy Palestra. Aktuálně jsem moc rád, že se mohu triatlonu naplno věnovat. Triatlon na profi úrovni beru jako naprostou zodpovědnost. Když už má člověk jednou statut profesionálního sportovce, tak si myslím, že se očekává, že to člověk dělá vrcholově a bere to s maximálním nasazením. Smysl do budoucna mi dává, pokud jednou, až se třeba nebudu věnovat triatlonu profesionálně, půjde skloubit výkonnostní triatlon např. s prací, ideálně spojenou s tímto krásným sportem. Je důležité nebýt pouze jednostranný, ale hodí se k triatlonu mít i další věci, které člověka doplňují z jiných osobnostních stránek. Nicméně, dokud to bude možné, chtěl bych si plnit svůj sen v podobě posouvání se dál a překonávání svých výkonnostních hranic na poli profesionálního triatlonu. Inspirací je pro mě v tomto ohledu např. Petr Vabroušek, který díky své obdivuhodné vytrvalosti a výkonnosti stále patří nejen mezi českou špičku. Můj přístup není však založen pouze na mém tréninku, ale i přesvědčení triatlonu něco vracet, např. v podobě organizování závodů, předávání zkušeností a šíření triatlonové myšlenky, tedy proč tady je a co nám dává. 😊

 

Autor: Tereza Kremličková, Klára Marholdová

Foto: soukromý archiv Pavla Wohla

Nahoru