Stravuješ se jinak poslední dny před závodem? Můžeš uvést konkrétní příklad třeba na 2-3 dny před závodem?
Snažím se spíše minimalizovat příjem jakéhokoliv neznámého nebo těžkého jídla. Strava poslední 2-3 dny před závodem je samozřejmě zásadní z hlediska sacharidové superkompenzace, a proto je příjem zaměřený znovu výhradně na příjem složitých sacharidů ve formě jakékoliv vařené přílohy (těstoviny, rýže…). Naopak před závodem již nepotřebuji maso a nepřekračuji ani obvyklý příjem vlákniny ve formě ovoce nebo zeleniny.
Máš těsně před závodem nějaký svůj speciální stravovací rituál? Jak dlouho si třeba dáváš pauzu mezi jídlem a tréninkem? Jídlem a závodem?
V tréninku je občas složité vše naplánovat a hodně záleží i na konkrétním tréninku, jednak z hlediska intenzity, ale i sportu. Před cyklistikou se zpravidla mohu najíst klidně deset minut před výjezdem. U běhu si naopak musím dát alespoň hodinu, lépe dvě pauzu. Před závodem se snažím dodržet rozestup od posledního jídla před startem nejméně 3 h. Empirickým pozorováním mám zafixované, že jsem nejlepší výsledky zajel, když jsem těsně před startem závodu cítil mírný pocit hladu.
Zaměřuješ se hodně na svoji stravu? Připadá ti, že díky velkému energetickému výdeji při sportu nemusíš být ve výživě puntičkář?
Vystřídal jsem hodně období. Od pubertálního nezájmu o výživu přes poruchu příjmu potravy. Bylo období, kdy jsem bral trénink pouze jako prostředek k hubnutí a jídlo byla komplikace, která tento proces narušovala. Přes to jsem se naštěstí dostal a přešel k vnímání stravy jako základního prostředku regenerace, kvalitní jídlo ihned po tréninku s optimálním množstvím a zastoupením makronutrientů jsem bral jako základ regenerace a přípravy na další trénink. Toto období mi znovu pomohlo vrátit se zpět do udržitelného stravování. Aktuálně se snažím tento proces posunout a s blížící se premiérou na ironmanských distancích si více pohrávat s energetickou dostupností při tréninku. Obecně nejsem somatotypově typ vytrvalostního sportovce, který by mohl jíst cokoliv, vůbec se nehlídal a měl ideální závodní váhu.
Jedl by jsi jinak, pokud by si nesportoval?
Co se týče složení stravy asi příliš ne, rozhodně bych ale jedl méně…
Převažuje ve tvém jídelníčku živočišná strava, rostlinná nebo je to tak půl na půl? Pokud nejsi vegetarián, dokážeš si představit, že by si podával takové výkony bez živočišné stravy?
Vegetarián nejsem, ale strava 90 % nejlepších vytrvalostních sportovců je vegetariánské stravě asi nejblíže. Masu se sice záměrně nevyhýbám, ale kuřecí nebo hovězí vídám na talíři třeba jen jednou týdně. Jím relativně hodně ryb a živočišné bílkoviny dále přijímám z mléčných výrobků nebo vajec. I přesto věřím, že dobře koncipovaná vegetariánská strava může být pro vytrvalostního sportovce plnohodnotnou a navíc může podávat světové výkony.
Jaká značka sportovních doplňků ti nejvíce vyhovuje, ať už z hlediska svého složení, způsobu výroby nebo jiného důvodu? Jak je užíváš před/během/po závodu, mimo závody, například v off season? Máš nějakého sponzora, co se týče potravinových doplňků?
Poslední dvě závodní sezóny jsem objel na výživě (gelech) od Sponseru. Kvalitou patří tato švýcarská firma jednoznačně mezi absolutní špičku a gely, které jsem při závodě používal, jsou chuťově a tudíž stravitelně super příjemné. Další doplňky stravy v tréninku (tréninkovém procesu) prakticky nepoužívám, takže jediná nutnost je s blížícími se závody zkoušet nutriční strategii (příjem 90-120 g sacharidů za hodinu) v tréninku.
Stalo se ti někdy, že by se ti závod nepovedl nebo jsi během něj měl potíže kvůli špatně nastavené stravě?
Samozřejmě, největší problémy jsem v tomto ohledu zažil při přechodu na olympijské distance. V juniorských kategoriích na sprint distancích nebylo nezbytně nutné během závodu doplňovat energii a závody jsem proto zvládal jezdit jen „na vodu“. Problém nastal při přechodu do kategorie K23 na OH distance, kdy jsem kvůli žaludečním problémům spojeným s příjmem pro mě nevyzkoušených gelů několik závodů nedokončil a od té doby jsem vlastně všechny své výsledky na OH distancích jel znovu jen na vodu. Od té doby nastal velký posun, ale ani dnes se mi bohužel žaludeční problémy nevyhýbají, především mám problém závodit a přijmout vysoké množství sacharidů v extrémně teplých podmínkách.
Bojuješ někdy během závodu s nevolností? Pokud ano, jak se s tím v danou situaci vypořádáváš a co ti na tom pomáhá.
Když už tato situace nastane, bohužel je zpravidla pozdě. Zatím nemám žádný tip, či trik, jak s nevolností při závodě úspěšně bojovat.
Trénuješ někdy na lačno? Pokud ano, jaký to má v tvém tréninku význam?
Ano, jednak lze využít trénink na lačno, druhou možností, jak trénovat se sníženou sacharidovou dostupností, je trénink s cíleně vyplýtvanou zásobou jaterního, respektive sníženou zásobou glykogenu svalového. Cíl je jasný, naučit tělo využívat při zátěži maximální možné množství tuků. Navíc je to pro mě nedocenitelný mentální trénink a každý kdo někdy zažil klasický „hlaďák“ ví, jak je tento stav nepříjemný, jeho opakovaným cíleným navozováním posouvám i tento symbolický psychologický blok.
Máš nějaké jídlo/jídla, která jsou pro tebe velkou zásobárnou energie?
Každé jídlo je zásobárnou energie, takže záleží čistě na snězeném množství. Když už nevím co bych si dal, není čas oběda ani večeře a potřebuji ještě odtrénovat, pravděpodobně sáhnu po banánu s arašídovým máslem, to je má oblíbená kombinace.
